a pak
(už zdánlivě po všem)
si hladový Gavrilo
kupuje v neznámé ulici sendvič
a času tak akorát
na cvaknutí kohoutku do slabin
zrezivělé odvahy
tak akorát na dvě kulky
namířené do překvapených očí
zbloudilé - couvající limuzíny
zatímco šťastné hvězdy
seděly v barech
a prolévaly poslední niklák chřtánem
protože od zítřka budou noci
černější než káva
a bude to tak nepochopitelné
jako do rána
předčasně vykvetlé vlčí máky
to jak si funebrák osud
protancoval poslední střevíce
kdesi v polích u Sarajeva
doposud bezstarostného
léta páně 1914.