Mizící svět

"Ty andělíčky - co jsem namalovala barvama na sklo, na tabulky vchodovejch dveří vezmu taky," volalas na mě z předsíně, zatímco kolem nás se bořil svět...

jako ledový příkrov někde v Grónsku
co se nezadržitelně bortí, praská
a tající odplouvá do jižních moří
tak nějak mizel i svět našeho domku
na korbě stěhovacích aut.
 
Ručně vyrobený nábytek na míru
všechny tvoje ozdůbky, bytový doplňky
spolykaly hladový, nenasytný krabice odkudsi z Panamy
a já zůstal stát a jen na chvíli se zadíval do zahrady
jakobych chtěl spočítat všechny ty východy sluncí
přes mřížoví stromů -
jakobych chtěl vrátit ten srpnový večer
kdy ses prokřehlá tiskla ke mně
zatímco já ti ukazoval létavice
padající k nám do zahrady
odkudsi ze souhvězdí Persea.
 
Neřeklas mi tenkrát svoje přání
(a na to moje)
už dneska není čas.