Petr Švarc
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 786x
Seznam rubrik
Petr Švarc
(Ne)obyčejný příběh
"PŘIPOMÍNÁTE MI MÝHO VNUKA, VÍTE? Pořád se někde toulá," vyprávěla paní v důchodu asi tak "třicetiletýmu klukovi" ve vestibulu metra na Vysočanský...
Petr Švarc
Co stihnou jenom ženský
Na tramvajové zastávce se dá ráno stihnout spousta věcí. Hlavně ženy a dívky mají velký "talent". Malá báseň...co stihnou jenom ženský...
Petr Švarc
O těch hnusnejch věcech
Vzpomínky na Silvestra jsou vesměs podobné. Neříkám, že jsou úplně stejné, ale většinou se vzpomínky na tenhle den smrsknou na vycházku, chlebíčky, skleničky, přátéle a veselí a půlnoční polibek. Jak říkám většinou. I o Silvestru se dějí krásné příběhy uložené v miniaturách.
Petr Švarc
Dokud ještě dýchám...
To po /kouskách/... jak prorůstáme životem den po dni,vlásek po vlásku... ve staženém hrdle... ten pradávný údiv. To jak sílí v nás ta řeka...co se bojí ranních přílivů...blízkého pobřeží
Petr Švarc
Věčnej tramvaják - Příliš podobní vlakům
Každý píše nejčastěji o tom, co zná. Najdete to u všech píšících okolo sebe. Není proto divné, že si za témata často volí svá zaměstnání. Pohled na svět skrze sebe. Já jsem tramvaják. Dívám se na svět přes kabinu tramvaje - a začínám svůj nedělní vstup popisem, co jsme po letech vlastně zač. Každá práce má svoje, a to svoje je, že se Vám práce dostane pod kůži a do krve, a do duše. Žijete s ní - a vidíte plusy a mínusy.
Petr Švarc
Cestou do práce
Při pohledu z okna na šedivou beznadějnou mlhu, kdekoho napadne, jak nádherné bylo léto. Tady je malý střípek z toho mého...
Petr Švarc
Dokud je čas
"AŽ SE ROZSVÍTÍ VAŠE ČÍSLO, MŮŽETE JÍT KLIDNĚ DO OTEVŘENÝ KABINKY", všimla si vedle sedící milá blondýnka naší váhavosti v čekárně na mamograf...
Petr Švarc
Naposledy
Neberu dnešní slavnostní den jako ostatní. Ne pro význam, politiku, oslavy, někdy i pro volno – pro mě po něm začíná vánoční šílenství, bolavé šílenství, zmatek a myšlenky, na jejichž konci se narodí bolest a křeče z vlastní beznaděje. Protože takhle to někdy mezi lidmi chodí a bolí.
Petr Švarc
Středohoří
Miniatura. Pamatujete, jak na konci října bylo teplo, skoro zase babí léto, na těch pár hodin. Nedávno mi přišlo, že teplo přijde zas, ale spletl jsem se. Některé vzpomínky prostě znovu neožijí a stanou se stránkami v kronikách životů. Tohle je vzpomínka na poslední teplý den - po něm přišla zima a déšť. Jako by něco doopravdy skončilo.
Petr Švarc
Druhý dech
Miniatura. Co bych měl o ní říct? Dost často myslím na Beatníky, na tu jejich svobodu, rozervanost, na myšlenky a jejich způsoby ve všech směrech. Na tu krásu slov, která prýští z člověka jako pramen studánky a teče do neznáma, aniž by slova věděla, jestli se spojí s jinými, nebo osamněle vyschnou na stráni, poté tiše čekajíc na oživení.
Petr Švarc
Tak trochu závidím...
Lehce vzpomínková miniatura. Na léto, na staršího synáčka, na sám sebe, když mi bylo jako jemu, a jak mi tehdy bylo smutno. Ne z těch věcí, co si tak lidi v tomhle věku průběžně prožívaj. Kapku jiný smutno. Takový JINÝ.
Petr Švarc
Povzdech manželky
Miniatura o mé ženě. Zaslouží si přirozeně víc, a já se víc jinak snažím. To mi věřte, zaslouží si to. Tohle je jen takový ten povzdech - ono pikantní koření do vztahu se mnou s dvěma syny
Petr Švarc
Vyměna volených manželek
Je to jako náhoda. Jsou volby a u nás v domě se točí další díl "zábavné" show. Říkám si, jestli je to pouze souhra náhod, nebo znamení? Rozhodně to ale bylo na moji tradiční miniaturu.
Petr Švarc
Otisk
Je to můj první příspěvek - a první by měl být o tom, proč jsem začal publikovat. Nebylo to přesně kvůli ní, i když Ona na tom má svůj podíl. není to báseň, není to článek, je to moje miniatura, moje vidění světa. Začal jsem kvůli tomu, co se stalo. Snad tím nikoho z Vás neurazím a nezdržuji. Zvláště jí.
| předchozí | 1 2 3 | další |
