Střípky velikonoc

"Tak si berte," vyzvala nás teta Jitka gestem
(ve kterém nezapřela svojí bývalou učitelskou profesi)
ke stolu
plného velikonočních laskomin a uzenářských lahůdek
které vykouzlil strejda Honza
ve své řeznické výrobně hned za domem.
 
Stokrát odvyprávěné příběhy
z jejich mládí
a  našich dětských průšvihů
ze zdejších prázdninových pobytů
občas přerušilo zívání a  ťukání do klávesnic mobilů
našich dvou znuděných kluků
a pak
všechno provoněla vůně
čerstvě namleté kávy
a laskavý smích ze vzpomínání jim
na chvíli vyhladil vrásky
a odečetl všechny ty neúprosné roky
zachycené fixou na futrech obýváku
stoupajících datumů a čárek
to jak děti a vnuci dorůstali
až se jednou všichni
na sotva narostlých křídlech dospělosti
rozletěli do světa.
 
Aby se opět rádi
(stejně, jako my dneska)
k Vám čas od času

šťastní navraceli.